Pravidla hry
Toto je pouze pokus o zakladni nastin pravidel. Presne
a uplne zneni schvalene RB FIMA treba zadat u ni.
Posledni oficialni verze pravidel (ktera je mi znama).
Zakladni princip hry
Hra se hraje se dvema kostkami.
Podle toho co na kostkach padne se rozlisuji hlasky. Pokud padnou
dve ruzna cisla (s vyjimkou dvojky s jednickou),
pak vetsi se bere jako desitky, mensi jako jednotky. Tedy pokud padne
trojka s petkou je hlaska 53. Pokud padnou dve stejna cisla, cislo
urcuje pocet indianu. Pokud padnou dve ctyrky, je hlaska 4 indiani.
Pokud padne na jedne kostce jednicka a na druhe dvojka, hlaska zni mexiko.
Co se velikosti hlasek tyce, nejvyssi je mexiko, pak jsou indiani a pak
ciselne hlasky. Tedy 2 indiani je vic jak 42, mexiko je vic jak 41, mexiko je
vic jak 1 indian, 2 indiani jsou vic jak 1 indian, 52 je vic jak 31.
Zakladnim cilem je prehodit souperovu hlasku. Kostky se ale nehazi
(az na dale zminene vyjimky) tak, aby je souper videl, ale za ruku.
Hlasku je mozno hlasit libovolnou - tedy i vice nez padlo. Souper ma
dve moznosti: bud hlasce veri, a pak ji musi prehodit, nebo neveri, a
pak pokud skutecna hlaska na kostkach je nizsi nez hlasena, ziskava bod
ten, kdo hlasku neveril, pokud hlaska na kostkach je vyssi nebo rovna hlasene
hlasce, pak ziskava bod ten, komu padla. Vyjimkou je hlaska mexiko, kde
se ziskavaji body dva (pokud nekdo nahlasi mexiko a padla mu ve skutecnosti
nizsi hlaska, rizkuje ztratu dvou bodu).
Hlasku lze prehodit vyssi hlaskou, mexiko lze prehodit mexikem.
Gam (cti "gem") je cast hry, ktera zacina tim, ze podavajici hrac
hodi kostky pokud mozno za ruku tak, aby je souper nevidel a ohlasi hlasku,
a konci okamzikem, kdy nekdo ze souperu ziska bod ci dva (v pripade, ze padla
nebo byla ohlasena hlaska mexiko). (Priklad: podavajicimu padne 31 a ohlasi 52,
druhy hrac hlasku veri, pokusi se ji prehodit, padne 51 a on ohlasi 61,
podavajici hlasku veri, pokusi se ji prehodit, padne mu 61 a on ohlasi 62,
druhy hrac hlasce neveri a ziskava bod.)
Set se sklada z jednotlivych gamu a hraje se tak dlouho, dokud prvni z hracu
neziska 15 bodu (pokud ma hrac 14 bodu a ma ziskat dva body za mexiko, pocita se
jen jeden). V prvnim gamu v setu podava hrac, ktery je oznacen jako
podavajici v setu, v dalsich gamech podava ten, kdo si pripsal bod ci
dva v predchozim gamu. Set se muze tedy skladat z minimalne 8 gamu
(vitezny hrac ziska sedmkrat dva body za mexika a krome toho vyhraje jeste jeden gam)
a maximalne z 29 gamu (v setu se nevyskytla hlaska mexiko a po
predposlendnim gamu byl stav 14:14). Hrac, ktery dosahne 15 bodu, je vitezem setu.
Pro zrychleni hry byla zavedena moznost, ze pokud jeden z hracu veri
souperove hlasce a prehazuje ji, ma souper moznost ho pozadat, aby hodil
kostky na stul tak, aby je bylo videt (rozhodne se, ze nebude verit zadnou
hlasku). Hrac pak hodi kostky na stul, a pokud souperovu hlasku neprehodil,
ztraci bod ci dva (pri hlasce mexiko), pokud ji prehodil bod ci dva ziskava.
Pivo
Pred setem (az na dale popsane vyjimky), maji mit oba hraci plne pivo.
Pivo se muze zacit pit v okamziku, kdy kostky dopadnou v prvnim gamu
v setu poprve na stul (s vyjimkou situace, kdy si nekdo vezme "cas na
penu" - zmineno dale). Hrac, ktery set prohral, musi po skonceni setu
dopit okamzite sve pivo (na ex), hrac, ktery set vyhral ma na dopiti piva
od okamziku, kdy dopije souper, za kazde 3 body, o ktere vyhral, 2
minuty na dopiti (skonci-li set 15:13 dopijeji oba hraci ihned, skonci-li
set 15:0 ma vitez 10 minut casu na dopiti).
Pred zahajenim setu muze hrac pozadat o "cas na penu", ktery muze trvat
az dve minuty. Puvodne tento cas slouzil k tomu, aby v jeho prubehu
u cerstve prineseneho piva spadla pena. Pokud nejaky hrac o cas na
penu pozada, muze v tomto case druhy hrac zacit pit pivo.
Set probiha pomerne rychle, takze se pivo pije pomerne rychle.
Zapasy
Zapas se sestava ze setu, pricemz se v podani do setu hraci stridaji.
Obvykle se zapas sestava z takoveho poctu setu, aby bylo mozno urcit,
ktery z hracu je vitez ve hre na stanoveny pocet setu (best of). Hraje-li
se zapas best of 4, jsou mozne setove vysledky 3:0, 3:1 a 2:2.
U zapasu se rovnez stanovi, na kolik piv se bude pit. Je pripustne pit
pri zapase tolik piv, kolik se sehraje setu (na kazdy set pivo), nebo je
mozne stanovit pocet piv o 1 mensi, nez je maximalni pocet setu,
pak pokud se hraje maximalni pocet setu pivo prinesene do predposledniho setu
se pouzije v i poslednim. Napriklad zapas best of 4 na 3 piva muze skoncit
3:0, pak se v kazdem setu vypije pivo, nebo skonci 3:1 ci 2:2, pak se
v prvnich dvou setech vypije pivo a treti pivo se pouzije na treti a ctvrty
set.
Komunikace
Pro jednotlive situace byly zavedeny standartni terminy:
zadost o pokus o prehozeni na stul: "na stul", "to table",
"tabula", ukazani na stul (s dotykem stolu)
vereni souperem nahlasene hlasky a pokus o prehozeni: "accept",
"beru", natazena dlan, zrejme je mozno pouzit i "ano", "yes" a "si" a "ja"
nevereni souperem nahlasene hlasky, zadost o jeji ukazani: "no accept",
"neberu", "neverim", ukazani prstem nahoru (gesto "zdvihnout"), zrejme je mozno pouzit
i "ne", "no", "nein"
Komunikace (i hlaseni hlasek) muze probihat cesky, anglicky nebo nemecky. Souper
nemuze hlaseni v zadne z techto reci odmitnout, nicmene sam muze hlasit
v jake chce. Spanelstina se pripousti jen po vzajemne dohode souperu.
Pokud se nepodari prehodit souperovu hlasku, neni treba lhat a misto nahlaseni
nejake vyssi hlasky je mozno souperi rovnou podat kostky.
Technika
Pokud ten, kdo hazi kostky neni vyzvan k tomu, aby je hodil viditelne
(t.j. souper tim dava najevo, ze nebude verit zadnou hlasku, viz vyse),
rika se takovemu hodu "za ruku". Neni samozrejme povinne hodit kostky tak, aby
je souper nevidel, ale pak ma souper vyhodu, ze vidi co padlo na jedne (ci obou) kostkach.
Hod za ruku se realizuje tak, ze ruka, ktera zakryva kostky musi pred hodem lezet
na stole a kostky se hazi tak, aby dopadly do mist, kam souper nevidi. S rukou,
za kterou se kostky hazeji se nesmi manipulovat, aby nevzniklo podezreni
z pohybovani kostkami po dopadu.
Pri hodu obe kostky museji dopadnout tak, aby druha kostka
opustila ruku, kterou je hazena drive, nez prvni dopadne na stul. Pokud se to nepodari,
jde o tzv. hod per partes, ktery znamena, ze padlo 31. Pokud druha kostka po dopadu prvni
nebyla hozena, je mozno ji hodit tak, aby na ni souper videl (a tedy mohl kontrolovat, ze
se pri hodu nedotkla prvni).
Pokud nektera z kostek upadne mimo stul (hraci plochu), jde o hlasku 31,
pokud souperova kostka
upadne na zem, dostava kostka druheho hrace kartu (zlutou pri prvnim prestupku v zapase,
pak cervenou).
Kostky
Kostky pro tuto hru museji vyhovovat svou predepsanou velikosti.
Povolene kostky jsou o velikosti hrany od 11mm do 12,3mm. Nejznamnejsi
kostky o velikosti hrany cca 11,15mm jsou klasicke "ceske", kostky 12,3mm
jsou nejcasteji takzvane "americke".
Jine velikosti kostek jsou mimoradne povoleny u kostek, ktere
se pouzivaji z historickych dob.
Sestava, nominace, oddechovy cas
Do kazdeho zapasu muze za jeden tym nastoupit az 6 hracu (kostek). Pri zacatku zapasu
se nahlasuji sestavy rozhodcimu a souperi. Nejprve hlasi sestavu hrac, ktery je host (a tedy
nepodava do prvniho setu), potom domaci. Hraci se oznacuji celymi nezapornymi cisly a
vetsinou maji sva jmena. Pro ucely zapisu zapasu se pouzivaji jejich cisla.
Do kazdeho setu nominuje ten, kdo do nej podava jednoho hrace, pote nominuje souper.
S touto dvojici kostek se hraje.
Za normalnich okolnosti je mozne menit nasazeneho hrace v prubehu oddechoveho casu
(timeout). Oddechovy cas si kazdy tym muze vzit 2x za set pred uvodnim podanim do gamu.
Oddechovy cas trva maximalne 30 vterin. Stridat hrace v prubehu oddechoveho casu neni
povinne, lze ponechat aktualne nasazeneho (oddechovy cas tak slouzi ke zkoncentrovani nebo
k tomu, aby hrac stihl dopit pivo).
Rating
Eviduje se tabulka urcujici poradi tymu. Zhruba rozhoduje vysledek sehranych zapasu
s vahou danou kategorii (ta vyjadruje cosi jako dulezitost zapasu).
Podle rozdilu umisteni v tabulce se urci, kolik je povinen ten, ktery tym
v zapase uhrat a body za zapas zavisi na tom, jak se podari tento ukol splnit.
(Maji-li hraci stejne umisteni v tabulce, museji pro nulovy bodovy vysledek zapasu
uhrat remizu.)
Pocita se pouze setove skore zapasu.
Vedenim tabulky tymu je poveren jeden ze clenu FIMA (nyni je to tym JAP). Vsechny zapasy
jsou tomuto tymu nahlasovany. Nahlasuji se tymy, ktere zapas hrali, setovy vysledek a kategorie
zapasu.
Tabulka se aktualizuje o sehrane zapasy vetsinou jednou tydne (nyni v pondeli
vecer).
Krome vyse zminene tabulky, ktera je oznacovana jako "rating", se eviduji dalsi ukazatele
jako historicka tabulka (pocet odehranych zapasu, vyher, proher atd.) nebo tzv. "grand prix",
kde o poradi zhruba rozhoduje umisteni v turnajich, ktere se do GrandPrix pocitaji.
FIMA
FIMA je zkratka pro mexickou federaci (obdoba napr. FIFA). Cleny FIMA jsou vsichni,
kdo jsou na Ratingu.
Pro stanovovani hlavnich zasad a upresneni zakladnich otazek spojenych se hrou mezinarodni
mexiko se porada konges FIMA. Osobne pamatuji jediny.
Pro aktualni rozhodovani je na kongresu zvolena rada bezpecnosti FIMA (RB FIMA).
Soucasne slozeni je MEX, OST a RSA.
Dale je jednou za ctvrt roku ustanoven parlament. Jeho cleny je devet nejaktivnejsich
(pokud misto neodmitnou, coz technicky temer nelze). V praxi neni parlament (zatim)
k nicemu. Jeho aktualni slozeni i poradi tymu podle aktivity lze najit na
vytisku Ratingu.
RB FIMA porada Ligu a Pohar.
Jak se stat clenem FIMA
Clenem FIMA se stava clovek tak, ze si vybere stat, za ktery bude jeho tym hrat, (ktery neni
obsazen) a sehraje tzv. turnaj IN.
Turnaj IN je turnaj, kteremu tento status prideli RB FIMA na pozadani (nejcasteji zada
poradatel), pozadat je treba nejmene den predem.
