Prubeh

Harakiri Death Open 2018




2018

Turnaj Harakiri Death Open se letos kona od patku 1.6. do nedele 10.6.2018 na chate v Desne (stejne misto jako loni, predloni, 2015, 2014, 2013, 2012, 2011, 2010, 2009 a 2008 ). Zahajeni predturnajem je jiz v patek 1.6. Vlastni turnaj zacina v sobotu 2.6.
Cas prijezdu v patek v 10 hodin dopoledne, odjezd v nedeli nejpozdeji okolo poledne.
Misto konani lezi v prekrasne prirode. Je mozne odtud poradat vylety po Jizerskych horach i pripadne do Krkonos. Nezanedbatelnou vyhodou je, ze vzhledem k poloze v horach a vyssi nadmorske vysce (788m) nebudou v miste konani ubijejici vedra.
Znamena to take, ze pivo si musime zajistit sami. Sudy tam musime nejak dovezt, Rovnez potraviny si v bezprostrednim okoli nekoupite.

Propozice turnaje

(Podobne jako loni.)
Opet bude turnaj rozdelen na Lihu japonskeho cisare a Pohar sedmi samuraju. Liha se hraje jako tabulka kazdy s kazdym a je treba se do ni predem prihlasit (nejlepe je hlasit se do Ligy rovnou pri prihlasce na HDO). Pokud bude kol mene, nez je hracich dnu, tak se hraci dny prizpusobi vetsine ucastniku Lihy. Lihove zapasy jsou 4 na 3. Pohar se hraje kazdy den od soboty do soboty jako sedmikolove acapulco se zapasy 3 na 2.

Propozice pro letosni rok jsou identicke s lonskymi zde.

Prihlasky

Prihlasky prijima JAP a rovnez rozhoduje, zda bude prihlaska prijata. Tymy, ktere se ucastnily nektereho z poslednich 19 rocniku budou na turnaj prijaty. Tymy, ktere byly v predchozich letech odmitnuty nebudou prijaty ani letos.
Je mozne se ucastnit cely tyden, nebo je mozne prijet jen na nektere dny. Pokud nekdo bude pritomen jen nekolik dni, nemuze se hlasit do Lihy (pochopitelne, protoze by nestihl sehrat celou tabulku - konkretni podminky je vhodne konzultovat s poradatelem).
Poradatel muze vyzadovat po kteremkoliv ucastniku zaplaceni zalohy predem, bez ktere nebude prihlaska prijata. Po tymech, ktere se ucastnili v poslednich sesti letech, neni zaloha pozadovana.
Je mozne rovnez prijet rovnou na misto, ale pouze po konzultaci s poradatelem (upozornuji zejmena na moznost odmitnuti zajemce o ucast).
Pri hlaseni uvedte i presny termin, kdy se hodlate zucastnit.

Kdo se zucastni

EST asi cely pobyt, FRA zrejme druhy vikend, JAP cely pobyt, MEX oba vikendy a asi par dni k tomu, OST cely pobyt, PRK st az ne, RUS patek az ut/st, SWE+1 od stredy do patku.

Liha japonskeho cisare

Pocitam s: EST, JAP, MEX, OST, RUS.

Kde to je

Misto konani je v Desne v casti Nycovy domky - chata Dominika. Chata je cestou z Desne na Sous.
Muzete se podivat na mapu.
Chata se nachazi na souradnicich 50st 47' 5.64'' severni sirky a 15st 19' 51.12'' vychodni delky.
Fotomapa detailni, fotomapa rozsahlejsi, turisticka mapa detail a turisticka mapa okoli.
Doprava je mozna bud autem - bud pres Turnov na Tandvald, Desnou, nebo pres Jablonec na Smrzovku, Tanvald, Desnou (pres Jablonec to je delsi ale je byva to lepsi cesta). Pres Desnou jako na Harrachov a pred koncem odbocit na Sous. Do Turnova vede z Prahy dalnice, pokud z ni odbocite na Liberec tak je cestou odbocka doprava na Jablonec.
Dale je mozne jet vlakem - pres Tanvald (tady je asi nejlepsi uz koncit, ale je mozne popojet do Korenova).
Pozor, pronajimatele neposkytuji povleceni. Takze si vemte vlastni povleceni nebo deku nebo spacak. Soucasne si vemte nejake prezuvky do patra, kde jsou koberce.
Pes smi byt jen v prizemi a nelze jej poustet do pokoju v patre.


Vylety

Jsou mozne vylety napriklad na nasledujici mista:
Zamky a zamecke kameny (to je hned u chaty),
Stepanka (to je kazdorocni tradyce a povinnost),
Cerna desna,
Dlouhy kopec (tam jsem nikdy nebyl),
Harrachov (vlakem),
Jizera (trochu z ruky),
Bukovec, Protrzena prehrada, Novina.
Pro cyklisty spousta cest ruzne narocnosti. Od odpocinkove cesty kolem Souse az po trasy s mnoztvim vrcholovych premii.

Cena

Cena se bude pohybovat podle poctu zucastnenych (chata je 2500 Kc/den).
Plati se dale mistni poplatek a spotrebovana elektrina.
Cena piva bude upresnena, pocitejte cca 1800 CZK/sud. Lisi se ceny v Praze a v Rokytnici.
Potraviny, ktere nakoupime jako spolecne se rozpocitaji mezi vsechy ucastniky.

Okoli a zajimavosti

Jizerky

Jizerske hory (nemecky Isergebirge, polsky Gory Izerskie, slangove tez nazyvane Jizerky) jsou geomorfologickym celkem a nejsevernejsim pohorim Ceska. Pohori bylo nazvano podle reky Jizery, ktera prameni na svazich Smrku, coz je nejvyssi hora ceske casti hor. Bylo drive povazovano za zapadni vybezek Krkonos. Jeho podstatna cast se nachazi v Polsku, kde take lezi nejvysi vrchol celych Jizerskych hor, kterym je Wysoka Kopa (1126 m).
Kolem hor se nachazeji mesta Liberec, Frydlant, Raspenava, Nove Mesto pod Smrkem, Zwieradow-Zdroj, Szklarska Poreba, Desna, Tanvald a Jablonec nad Nisou. Z hlediska uzemnespravniho cleneni se ceska cast pohorii nachazi v okresech Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily Libereckeho kraje.
Pro Jizerske hory jsou charakteristicke zarovnane povrchy ve vrcholovych oblastech tvorici tak vysoko polozene nahorni plosiny z nich se zvedaji zulove vrcholky a na nichz jsou melke deprese obsahujici cetna raselinisti.
Jizerske hory jsou samostatnou geomorfologickou jednotkou masivu Krkonossko-jesenicke subprovincie, rozdelenou na mensi severni Smrcskou hornatinu a hlavni Jizerskou hornatinu.
V Jizerskych horach se nachazi celkem 28 tisicovek (vrcholu s vyskou nad 1000 metru a prominenci nad 5 metru). Nektere zdroje pritom neuvadeji Bilou smrt (1007 m) lezici mezi Holubnikem a Cernou horou, Milir (1003 m) nachazejici se jizne od Jizery ani Smrek, vedlejsi vrchol Smrku, lezici tesne za cesko-polskou hranici.
Assyntskym vrasnenim koncem proteozoika vzniklo na uzemi dnesnich Jizerskych hor mohutne horstvo tvorene svory a fylity. Toto horstvo vsak bylo behem nasledujicich 200 mil. let temer zarovnano a v siluru bylo toto uzemi zaplaveno morem. Behem cele teto doby vystupovaly na povrch dva plutony, ktere dnes tvori zaklad pohori. Prvohorni podklad byl v jediny blok zkonsolidovan kaledonskym vrasnenim. Dnesni tvar reliefu byl formovan dalsimi dvema procesy: hercynskym vrasnenim a saxonskymi pohyby ve tretihorach. Prave v tomto obdobi doslo ke zlomum podle kterych byly Jizerske hory vyzdvizeny. Zlomovy svah se zachoval naprilad na severnim upati v oblasti Oldrichovsky Spicak, Oresniik, Frydlantske cimburi. Vudci horninou dnesniho masivu jsou granitove horniny a zuly. Ty se na povrch dostaly obnazenim dvou prvohornich plutonu. Z techto zulovych teles je starsi luzicky pluton, ktery do hor zasahuje na severozapade takzvanou rumburskou zulou. Behem sveho tuhnuti premenil tento pluton tlakove a tepelne starsi horniny bridlice na krystalicke bridlice, ktere tvori napriklad pruh svoru na severovychode hor. V techto svorech doslo pozdeji ke zrudneni (loziska cinu u Noveho Mesta pod Smrkem) a pozdeji take k vyronu mineralnich pramenu (Lazne Libverda, Czerniawa Zdroj, Zwieradow-Zdroj). Vapence a dolomity tvorici Vapenny vrch u Raspenavy byly premeneny na mramor. Nejvice premenenymi horninami jsou jizerske ortoruly tvorici polsky Vysoky hreben jizersky a horu Smrk. Nad Novym Mestem se nachazi lozisko dalsi z krystalickych bridlic z leptinytu. Premenene horniny jsou take Zeleznobrodske bridlice a kremence (Bila skala u Prichovic). Druhy, krkonossko-jizersky pluton tvori zhruba oblast od Chrastavy po Snezku. Ten utuhl v karbonu a jeho zuly tvori vetsinu jizerskohorskych skalnich utvaru. Ve tretihorach se k nerostnemu slozeni hor pridaly dalsi vyvreliny, zejmena cedice. Nejmohutnejsimi cedicovymi telesy je Bukovec nad Jizerkou a Bukova u Jiretina. Behem ctvrtohor byly Jizerske hory zaledneny jen misty, kontinentalni ledovec se zastavil na jejich severnich upati. Presto vsak ledovec Jizerske hory ovlivnil. V dusledku mrazoveho zvetravani vznikly utvary jako jsou napriklad mrazove sruby a skalni hradby. Dalsimi zajimavymi skalnimi utvary na uzemi hor jsou skalni misy, viklany a skalni hriby.
Podoba a rozmanitost prirody jizerskych hor je do znacne miry urcena jejich zulovym podlozim, polohou, nadmorskou vyskou, klimatickymi podminkami a v posledni dobe i radikalni zmenou prirodniho prostredi nahorni plosiny. Na rozdil od sousednich Krkonos chybi v Jizerskych horach prirozene alpinske a subalpinske vegetacni pasmo, nejsou zde ani ledovcove kary s lavinovymi drahami, flora i fauna je proti Krkonosim chudsi. Vyjimkou z teto chudosti je priroda na cedicovem vrchu Bukovci.
Raseliniste v Jizerskych horach zacala vznikat hned po skonceni posledni doby ledove, zhruba pred 10000 lety, k jejich nejvetsimu rozvoji doslo pred 5000 lety. V horach je pres 50 raselinist o celkove plose presahujici 250 ha, jejich mohutnost je az nekolik metru. Nejvetsimi raselinisti jsou Raseliniste Jizery a Raseliniste Jizerky. Vetsina raselinist je prisne chranena a tedy bezne nepristupna, Raseliniste Jizerky a Na Cihadle vsak byla castecne zpristupnena. Pro raseliniste typicky je vyskyt borovice klece spolecne s boruvkou bazinnou, kyhankou sivolistou, klikvou bahenni a sichou cernou. Raseliniku se zde vyskytuje 10 druhu. Mezi vzacnejsi druhy patri blatnice bahenni, ostrice chudokveta a ostrice mokradni a suchopyrek trsnaty a jalovec obecny nizky.
Az za vlady Premysla Otakara II. ve 13. stoleti byli do prakticky puste oblasti pozvani osadnici z okolnich zemi, aby ji pozvedli. Hory patrily ve 14. stoleti k cirkevnimu majetku spravovanemu z cisterciackeho klastera v Mnichove Hradisti.

Desna

Desna (nemecky Dessendorf) lezi v Jizerskych horach a tvori branu do teto lokality. Zalozena byla 1691 hrabetem Desfoursem, v roce 1913 se dockala povyseni na mestys. K vyraznemu rozkvetu dochazi v 19. stoleti, kdy zde byly v provozu zname lazne. Jeji soucasna podoba vznikla v roce 1950, kdy doslo ke slouceni nekolika sousednich obci, a status mesta ziskala v roce 1968.
Naleznete zde velke mnozstvi zajimavych turistickych cilu (vodopady na Cerne Desne, Protrzena prehrada, vodni nadrz Sous, starokatolicky a rimskokatolicky kostel, ozubnicova trat, schody na Marianskou horu).
Pametihodnosti: Pomnik katastrofy na Bile Desne, Karnetuv vodni mlyn, Starokatolicky kostel Nanebevstoupeni Pane, Starokatolicka fara, Komarova vila, Kostel Nanebevzeti Panny Marie, Riedlova pohrebni kaple, Riedlova vila, Kaplicka na Novine.
Mesto se nachazi pobliz soutoku ricek Cerna a Bila Desna nedaleko Tanvaldu. Po rozdeleni obe ricky tecou uzkymi udolimi, mezi kterymi se nachazi vrch Novina (796 m n. m.). Vlastni mesto se rozklada jeste v udoli Bile Desne a u soutoku Cerne Desne s jejim levym pritokem, Cernou rickou. Pod mesto spadaji take osady Pustiny, Sovin, Novina, Sous a Cerna Řicka.

Nycovy domky

Osada Nycovy Domky se nachazi v blizkosti obce Sous, jez je soucasti Desne III v Jizerskych horach. Na upati hory Zamky s nadmorskou vyskou 1002 m. Puvodni nemecka osada Nitschehauser.
Vznik osady Nycovy Domky se datuje na zacatek 19. stoleti, kdy zde byly postaveny dve desitky roubenych chalup. Vetsina puvodnich domu v soucasne dobe slouzi k rekreacnim ucelum a nektere jsou nabizeny k ubytovani turistu. V osade najdeme tabuli s mapou MIKROREGIONU TANVALDSKO s nazvem Desna – Nycovy Domky.

Sous

Sous je prehradni nadrz se sypanou hrazi na rece Cerna Desna.
Prvni snahy o vybudovani udolnich nadrzi v povodi Jizery se datuji od povodne v roce 1897. Vodni dilo Sous na Cerne Desne v ricnim kilometru 7,250 bylo vybudovano v letech 1911 - 1915. Na zpracovani projektu se podilel univerzitni profesor Ing. Otto Intze. V zari 1916 doslo na nedaleke Bile Desne k protrzeni prehrady, kdy prulomova vlna zpusobila znacne materialni skody a vyzadala si i lidske zivoty. Tato katastrofa mela vliv na dalsi vyuziti a funkci prehrady Sous a byla podnetem k jeji rekonstrukci provedene v letech 1924 - 1927, ktera spocivala predevsim v zesileni a navyseni hraze a ve zrizeni drenazniho systemu. Druha rekonstrukce probehla v letech 1971 - 1974 a jejim cilem bylo vyuziti vodni nadrze k vodarenskym ucelum. Po vybudovani vzdouvaciho jizku a odberneho objektu na Bile Desne je cast prutoku prevadena z Bile Desne do nadrze Sous puvodni stolou z roku 1915.

Protrzena prehrada

Prehrada Desna (znama tez pod oznacenim Protrzena prehrada) bylo vodni dilo vybudovane na Bile Desne v Jizerskych horach. Impulzem pro jeji vystavbu se staly zaplavy, ktere oblast podhuri techto hor ve druhe polovine 19. stoleti postihovaly. Projekt na vystavbu prehrady zpracoval prazsky inzenyr Wilhelm Plenkner, jenz navrhl soustavu prehrad na Bile a Cerne Desne, jez by spojovala stola umozoujici prevedeni vody z jedne prehrady do druhe.
Z protrzene prehrady se dochovala soupatkova vez spolu se stolou k Sousske prehrade.








JAP Tuto taskarici porada JAP.