Prubeh

Harakiri Death Open 2016




Mivali jsme pivo ze sudu. Letos bude pivo z tanku, to je pry jeste lepsi.


2016

Turnaj Harakiri Death Open se letos koná od 4.6. do 12.6.2016 na chate v Desné (stejné místo jako loni, predloni, 2013, 2012, 2011, 2010, 2009 a 2008 ). Zahájeni predturnajem je jiz v sobotu 4.6. Vlastni turnaj zacina v nedeli 5.6.
Cas prijezdu je od 10 hodin dopoledne v sobotu, odjezd v nedeli nejpozdeji okolo poledne (drivejsi prijezd konzultujte s poradatelem).
Misto konani lezi v prekrasne prirode. Je mozne odtud poradat vylety po Jizerskych horach i pripadne do Krkonos. Nezanedbatelnou vyhodou je, ze vzhledem k poloze v horach a vyssi nadmorske vysce (788m) nebudou v miste konani ubijejici vedra.
Znamena to take, ze pivo si musime zajistit sami. Sudy tam musime nejak dovezt, Rovnez potraviny si v bezprostrednim okoli nekoupite.

Propozice turnaje

(Stejne jako loni.)
Opet bude turnaj rozdelen na Lihu japonskeho cisare a Pohar sedmi samuraju. Liha se hraje jako tabulka kazdy s kazdym a je treba se do ni predem prihlasit (nejlepe je hlasit se do Ligy rovnou pri prihlasce na HDO). Lihove zapasy jsou 4 na 3. Pohar se hraje kazdy den od nedele do soboty jako sedmikolove acapulco se zapasy 3 na 2.
Pro ty, kdo prijedou uz v sobotu bude turnaj dle aktualni situace (cas prijezdu, pocet ucastniku atd.).
Propozice pro letosni rok jsou identicke s lonskymi zde.

Prihlasky

Prihlasky prijima JAP a rovnez rozhoduje, zda bude prihlaska prijata. Tymy, ktere se ucastnily nektereho z poslednich 17 rocniku budou na turnaj prijaty. Tymy, ktere byly v predchozich letech odmitnuty nebudou prijaty ani letos.
Je mozne se ucastnit cely tyden, nebo je mozne prijet jen na nektere dny. Pokud nekdo bude pritomen jen nekolik dni, nemuze se hlasit do Lihy (pochopitelne, protoze by nestihl sehrat celou tabulku - konkretni podminky je vhodne konzultovat s poradatelem).
Poradatel muze vyzadovat po kteremkoliv ucastniku zaplaceni zalohy predem, bez ktere nebude prihlaska prijata. Po tymech, ktere se ucastnili v poslednich ctyrech letech, neni zaloha pozadovana.
Je mozne rovnez prijet rovnou na misto, ale pouze po konzultaci s poradatelem (upozornuji zejmena na moznost odmitnuti zajemce o ucast).
Pri hlaseni uvedte i presny termin, kdy se hodlate zucastnit.

Kdo se zucastni

Zatim pocitam s BRU, EST, FRA (cca dva dny v prubehu tydne), JAP, MEX (asi od stredy vecer), OST (asi celou dobu).
Hlaste se mi co nejdrive, at vim, s kym pocitat.

Liha japonskeho cisare

Pocitam s: BRU, EST, JAP, MEX, OST.

Kde to je

Misto konani je v Desne v casti Nycovy domky - chata Dominika. Chata je cestou z Desne na Sous.
Muzete se podivat na mapu.
Chata se nachazi na souradnicich 50st 47' 5.64'' severni sirky a 15st 19' 51.12'' vychodni delky.
Fotomapa detailni, fotomapa rozsahlejsi, turisticka mapa detail a turisticka mapa okoli.
Doprava je mozna bud autem - bud pres Turnov na Tandvald, Desnou, nebo pres Jablonec na Smrzovku, Tanvald, Desnou (pres Jablonec to je delsi ale je byva to lepsi cesta). Pres Desnou jako na Harrachov a pred koncem odbocit na Sous. Do Turnova vede z Prahy dalnice, pokud z ni odbocite na Liberec tak je cestou odbocka doprava na Jablonec.
Dale je mozne jet vlakem - pres Tanvald (tady je asi nejlepsi uz koncit, ale je mozne popojet do Korenova).
Pozor, pronajimatele neposkytuji povleceni. Takze si vemte vlastni povleceni nebo deku nebo spacak. Soucasne si vemte nejake prezuvky do patra, kde jsou koberce.
Pes smi byt jen v prizemi a nelze jej poustet do pokoju v patre.


Vylety

Jsou mozne vylety napriklad na nasledujici mista:
Zamky a zamecke kameny (to je hned u chaty),
Stepanka (to je kazdorocni tradyce a povinnost),
Cerna desna,
Dlouhy kopec (tam jsem nikdy nebyl),
Harrachov (vlakem),
Jizera (trochu z ruky),
Bukovec, Protrzena prehrada, Novina.
Pro cyklisty spousta cest ruzne narocnosti. Od odpocinkove cesty kolem Souse az po trasy s mnoztvim vrcholovych premii.

Cena

Cena se bude pohybovat podle poctu zucastnenych (chata je 2400 Kc/den).
Plati se dale mistni poplatek a spotrebovana elektrina.
Cena piva bude upresnena, pocitejte cca 1800 CZK/sud. Lisi se ceny v Praze a v Rokytnici.
Potraviny, ktere nakoupime jako spolecne se rozpocitaji mezi vsechy ucastniky.

Okoli a zajimavosti

Jizerky

Jizerske hory (nemecky Isergebirge, polsky Gory Izerskie, slangove tez nazyvane Jizerky) jsou geomorfologickým celkem a nejsevernejsim pohorim Ceska. Pohori bylo nazvano podle reky Jizery, která prameni na svazich Smrku, coz je nejvyssi hora ceske casti hor. Bylo drive povazovano za zapadni vybezek Krkonos. Jeho podstatna cast se nachazi v Polsku, kde také lezi nejvysi vrchol celých Jizerskych hor, kterým je Wysoka Kopa (1126 m).
Kolem hor se nachazeji mesta Liberec, Frydlant, Raspenava, Nové Mesto pod Smrkem, Zwieradow-Zdrój, Szklarska Poreba, Desna, Tanvald a Jablonec nad Nisou. Z hlediska uzemnespravniho cleneni se ceska cast pohorií nachazi v okresech Liberec, Jablonec nad Nisou a Semily Libereckeho kraje.
Pro Jizerske hory jsou charakteristicke zarovnane povrchy ve vrcholovych oblastech tvorici tak vysoko polozene nahorni plosiny z nich se zvedaji zulove vrcholky a na nichz jsou melke deprese obsahujíci cetna raselinisti.
Jizerske hory jsou samostatnou geomorfologickou jednotkou masivu Krkonossko-jesenicke subprovincie, rozdelenou na mensi severni Smrcskou hornatinu a hlavni Jizerskou hornatinu.
V Jizerskych horach se nachazi celkem 28 tisicovek (vrcholu s vyskou nad 1000 metru a prominenci nad 5 metru). Nektere zdroje pritom neuvadeji Bilou smrt (1007 m) lezici mezi Holubnikem a Cernou horou, Milir (1003 m) nachazejici se jizne od Jizery ani Smrek, vedlejsi vrchol Smrku, lezici tesne za cesko-polskou hranici.
Assyntskym vrasnenim koncem proteozoika vzniklo na uzemi dnesnich Jizerskych hor mohutne horstvo tvorene svory a fylity. Toto horstvo vsak bylo behem nasledujicich 200 mil. let temer zarovnano a v siluru bylo toto území zaplaveno morem. Behem cele této doby vystupovaly na povrch dva plutony, ktere dnes tvori zaklad pohori. Prvohorni podklad byl v jediny blok zkonsolidovan kaledonskym vrasnenim. Dnesni tvar reliefu byl formovan dalsimi dvema procesy: hercynským vrasnenim a saxonskymi pohyby ve tretihorach. Prave v tomto obdobi doslo ke zlomum podle kterych byly Jizerske hory vyzdvizeny. Zlomovy svah se zachoval naprilad na severnim upati v oblasti Oldrichovsky Spicak, Oresniík, Frydlantske cimburi. Vudci horninou dnesniho masivu jsou granitove horniny a zuly. Ty se na povrch dostaly obnazenim dvou prvohornich plutonu. Z techto zulovych teles je starsi luzicky pluton, ktery do hor zasahuje na severozapade takzvanou rumburskou zulou. Behem sveho tuhnuti premenil tento pluton tlakove a tepelne starsi horniny bridlice na krystalicke bridlice, které tvori napriklad pruh svoru na severovychode hor. V techto svorech doslo pozdeji ke zrudneni (loziska cinu u Noveho Mesta pod Smrkem) a pozdeji také k vyronu mineralnich pramenu (Lazne Libverda, Czerniawa Zdroj, Zwieradow-Zdroj). Vapence a dolomity tvorici Vapenný vrch u Raspenavy byly premeneny na mramor. Nejvice premenenymi horninami jsou jizerské ortoruly tvorici polsky Vysoky hreben jizersky a horu Smrk. Nad Novym Mestem se nachazi lozisko dalsi z krystalickych bridlic z leptinytu. Premenene horniny jsou také Zeleznobrodske bridlice a kremence (Bila skala u Prichovic). Druhy, krkonossko-jizersky pluton tvori zhruba oblast od Chrastavy po Snezku. Ten utuhl v karbonu a jeho zuly tvori vetsinu jizerskohorskych skalnich utvaru. Ve tretihorách se k nerostnemu slození hor pridaly dalsi vyvreliny, zejmena cedice. Nejmohutnejsimi cedicovymi telesy je Bukovec nad Jizerkou a Bukova u Jiretina. Behem ctvrtohor byly Jizerske hory zaledneny jen místy, kontinentalni ledovec se zastavil na jejich severnich upati. Presto vsak ledovec Jizerske hory ovlivnil. V dusledku mrazoveho zvetravani vznikly utvary jako jsou napriklad mrazove sruby a skalni hradby. Dalsimi zajimavými skalnimi utvary na uzemi hor jsou skalni misy, viklany a skalni hriby.
Podoba a rozmanitost přírody jizerských hor je do značné míry určena jejich žulovým podložím, polohou, nadmořskou výškou, klimatickými podmínkami a v poslední době i radikální změnou přírodního prostředí náhorní plošiny. Na rozdíl od sousedních Krkonoš chybí v Jizerských horách přirozené alpinské a subalpinské vegetační pásmo, nejsou zde ani ledovcové kary s lavinovými dráhami, flora i fauna je proti Krkonoším chudší. Výjimkou z této chudosti je příroda na čedičovém vrchu Bukovci.
Rašeliniště v Jizerských horách začala vznikat hned po skončení poslední doby ledové, zhruba před 10000 lety, k jejich největšímu rozvoji došlo před 5000 lety. V horách je přes 50 rašelinišť o celkové ploše přesahující 250 ha, jejich mohutnost je až několik metrů. Největšími rašeliništi jsou Rašeliniště Jizery a Rašeliniště Jizerky. Většina rašelinišť je přísně chráněna a tedy běžně nepřístupná, Rašeliniště Jizerky a Na Čihadle však byla částečně zpřístupněna. Pro rašeliniště typický je výskyt borovice kleče společně s borůvkou bažinnou, kyhankou sivolistou, klikvou bahenní a šichou černou. Rašeliníků se zde vyskytuje 10 druhů. Mezi vzácnější druhy patří blatnice bahenní, ostřice chudokvětá a ostřice mokřadní a suchopýrek trsnatý a jalovec obecný nízký.
Až za vlády Přemysla Otakara II. ve 13. století byli do prakticky pusté oblasti pozváni osadníci z okolních zemí, aby ji pozvedli. Hory patřily ve 14. století k církevnímu majetku spravovanému z cisterciáckého kláštera v Mnichově Hradišti.

Desna

Desná (německy Dessendorf) leží v Jizerských horách a tvoří bránu do této lokality. Založena byla 1691 hrabětem Desfoursem, v roce 1913 se dočkala povýšení na městys. K výraznému rozkvětu dochází v 19. století, kdy zde byly v provozu známé lázně. Její současná podoba vznikla v roce 1950, kdy došlo ke sloučení několika sousedních obcí, a status města získala v roce 1968.
Naleznete zde velké množství zajímavých turistických cílů (vodopády na Černé Desné, Protržená přehrada, vodní nádrž Souš, starokatolický a římskokatolický kostel, ozubnicová trať, schody na Mariánskou horu).
Pamětihodnosti: Pomník katastrofy na Bílé Desné, Karnetův vodní mlýn, Starokatolický kostel Nanebevstoupení Páně, Starokatolická fara, Komarova vila, Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Riedlova pohřební kaple, Riedlova vila, Kaplička na Novině.
Město se nachází poblíž soutoku říček Černá a Bílá Desná nedaleko Tanvaldu. Po rozdělení obě říčky tečou úzkými údolími, mezi kterými se nachází vrch Novina (796 m n. m.). Vlastní město se rozkládá ještě v údolí Bílé Desné a u soutoku Černé Desné s jejím levým přítokem, Černou říčkou. Pod město spadají také osady Pustiny, Sovín, Novina, Souš a Černá Říčka.

Nycovy domky

Osada Nýčovy Domky se nachází v blízkosti obce Souš, jež je součástí Desné III v Jizerských horách. Na úpatí hory Zámky s nadmořskou výškou 1002 m. Původní německa osada Nitschehauser.
Vznik osady Nýčovy Domky se datuje na začátek 19. století, kdy zde byly postaveny dvě desítky roubených chalup. Většina původních domů v současné době slouží k rekreačním účelům a některé jsou nabízeny k ubytování turistů. V osadě najdeme tabuli s mapou MIKROREGIONU TANVALDSKO s názvem Desná – Nýčovy Domky.

Sous

Souš je přehradní nádrž se sypanou hrází na řece Černá Desná.
První snahy o vybudování údolních nádrží v povodí Jizery se datují od povodně v roce 1897. Vodní dílo Souš na Černé Desné v říčním kilometru 7,250 bylo vybudováno v letech 1911 - 1915. Na zpracování projektu se podílel univerzitní profesor Ing. Otto Intze. V září 1916 došlo na nedaleké Bílé Desné k protržení přehrady, kdy průlomová vlna způsobila značné materiální škody a vyžádala si i lidské životy. Tato katastrofa měla vliv na další využití a funkci přehrady Souš a byla podnětem k její rekonstrukci provedené v letech 1924 - 1927, která spočívala především v zesílení a navýšení hráze a ve zřízení drenážního systému. Druhá rekonstrukce proběhla v letech 1971 - 1974 a jejím cílem bylo využití vodní nádrže k vodárenským účelům. Po vybudování vzdouvacího jízku a odběrného objektu na Bílé Desné je část průtoku převáděna z Bílé Desné do nádrže Souš původní štolou z roku 1915.

Protrzena prehrada

Přehrada Desná (známá též pod označením Protržená přehrada) bylo vodní dílo vybudované na Bílé Desné v Jizerských horách. Impulzem pro její výstavbu se staly záplavy, které oblast podhůří těchto hor ve druhé polovině 19. století postihovaly. Projekt na výstavbu přehrady zpracoval pražský inženýr Wilhelm Plenkner, jenž navrhl soustavu přehrad na Bílé a Černé Desné, jež by spojovala štola umožňující převedení vody z jedné přehrady do druhé.
Z protržené přehrady se dochovala šoupátková věž spolu se štolou k Soušské přehradě.








JAP Tuto taskarici porada JAP.