Prubeh
Harakiri Death Open 2015
2015
Turnaj Harakiri Death Open se letos koná od 6.6. do 14.6.2015 na chatě v Desné
(stejné místo jako
loni,
předloni,
2012,
2011,
2010,
2009
a
2008
).
Zahájeni predturnajem je jiz v sobotu 6.6. Vlastni turnaj zacina v nedeli 7.6.
Cas prijezdu je od 10 hodin dopoledne v sobotu,
odjezd v nedeli nejpozdeji okolo poledne (drivejsi prijezd konzultujte s poradatelem).
Misto konani lezi v prekrasne prirode.
Je mozne odtud poradat vylety po Jizerskych horach i pripadne do Krkonos.
Nezanedbatelnou vyhodou je, ze vzhledem k poloze v horach
a vyssi nadmorske vysce (788m) nebudou v miste
konani ubijejici vedra.
Znamena to take, ze pivo si musime zajistit sami. Sudy tam musime nejak dovezt,
Rovnez potraviny si v bezprostrednim okoli nekoupite.
Propozice turnaje
(Stejne jako loni.)
Opet bude turnaj rozdelen na Lihu japonskeho cisare a Pohar sedmi samuraju.
Liha se hraje jako tabulka kazdy s kazdym
a je treba se do ni predem prihlasit (nejlepe je hlasit se do Ligy rovnou
pri prihlasce na HDO).
Lihove zapasy jsou 4 na 3.
Pohar se hraje kazdy den od nedele do soboty jako sedmikolove acapulco se zapasy
3 na 2.
Pro ty, kdo prijedou uz v sobotu bude turnaj dle aktualni situace
(cas prijezdu, pocet ucastniku atd.).
Propozice pro letosni rok jsou identicke s lonskymi zde.
Prihlasky
Prihlasky prijima JAP a rovnez rozhoduje, zda bude prihlaska prijata.
Tymy, ktere se ucastnily nektereho z poslednich
16 rocniku budou na turnaj prijaty.
Tymy, ktere byly v predchozich letech odmitnuty nebudou prijaty ani letos.
Je mozne se ucastnit cely tyden, nebo je mozne prijet jen na nektere dny.
Pokud nekdo bude pritomen jen nekolik dni,
nemuze se hlasit do Lihy (pochopitelne,
protoze by nestihl sehrat celou tabulku - konkretni podminky
je vhodne konzultovat s poradatelem).
Poradatel muze vyzadovat po kteremkoliv ucastniku zaplaceni zalohy predem, bez ktere nebude prihlaska prijata.
Po tymech, ktere se ucastnili v poslednich ctyrech letech, neni zaloha pozadovana.
Je mozne rovnez prijet rovnou na misto, ale pouze po konzultaci s poradatelem (upozornuji zejmena na
moznost odmitnuti zajemce o ucast).
Pri hlaseni uvedte i presny termin, kdy se hodlate zucastnit.
Kdo se zucastni
Zatim pocitam s BRU, EST, COL (na chvili), FRA (homeopaticka ucast), IRA (od utery ci stredy do patku), JAP,
MEX (od utery), OST, PRK, SWE (od ctvrtka), VEN (prvni vikend).
Hlaste se mi co nejdrive, at vim, s kym pocitat.
Do Lihy:
pocitam s BRU, EST, JAP, MEX, OST.
rozpis
Kde to je
Misto konani je v Desne v casti Nycovy domky - chata Dominika. Chata je cestou z Desne na Sous.
Muzete se podivat na mapu.
Chata se nachazi na souradnicich 50st 47' 5.64'' severni sirky a 15st 19' 51.12'' vychodni delky.
Fotomapa detailni,
fotomapa rozsahlejsi,
turisticka mapa detail a
turisticka mapa okoli.
Doprava je mozna bud autem - bud pres Turnov na Tandvald, Desnou, nebo
pres Jablonec na Smrzovku, Tanvald, Desnou (pres Jablonec to je delsi ale je byva to lepsi cesta).
Pres Desnou jako na Harrachov a pred koncem odbocit na Sous.
Do Turnova vede z Prahy dalnice, pokud z ni odbocite na
Liberec tak je cestou odbocka doprava na Jablonec.
Dale je mozne jet vlakem - pres Tanvald (tady je asi nejlepsi uz koncit,
ale je mozne popojet do Korenova).
Pozor, pronajimatele neposkytuji povleceni.
Takze si vemte vlastni povleceni nebo deku nebo spacak.
Soucasne si vemte nejake prezuvky do patra, kde jsou koberce.
Pes smi byt jen v prizemi a nelze jej poustet do pokoju v patre.
Vylety
Jsou mozne vylety napriklad na nasledujici mista:
Zamky a zamecke kameny (to je hned u chaty),
Stepanka (to je kazdorocni tradyce a povinnost),
Cerna desna,
Dlouhy kopec (tam jsem nikdy nebyl),
Harrachov (vlakem),
Jizera (trochu z ruky),
Bukovec, Protrzena prehrada, Novina.
Pro cyklisty spousta cest ruzne narocnosti.
Od odpocinkove cesty kolem Souse az po trasy s mnoztvim vrcholovych premii.
Cena
Cena se bude pohybovat podle poctu zucastnenych (chata je 2400 Kc/den).
Plati se dale mistni poplatek a spotrebovana elektrina.
Cena piva bude upresnena, pocitejte cca 1800 CZK/sud.
Lisi se ceny v Praze a v Rokytnici.
Potraviny, ktere nakoupime jako spolecne
(a s nasazenim vlastniho zivota je divocinou prinese BRU)
se rozpocitaji mezi vsechy ucastniky.
Okoli a zajimavosti
Jizerky
Jizerské hory (německy Isergebirge, polsky Góry Izerskie,
slangově též nazývané Jizerky) jsou geomorfologickým celkem
a nejsevernějším pohořím Česka. Pohoří bylo nazváno podle řeky Jizery,
která pramení na svazích Smrku, což je nejvyšší hora české části hor.
Bylo dříve považováno za západní výběžek Krkonoš.
Jeho podstatná část se nachází v Polsku,
kde také leží nejvyšší vrchol celých Jizerských hor, kterým je Wysoka Kopa (1126 m).
Kolem hor se nacházejí města Liberec, Frýdlant, Raspenava,
Nové Město pod Smrkem, Świeradów-Zdrój, Szklarska Poręba,
Desná, Tanvald a Jablonec nad Nisou.
Z hlediska územněsprávního členění se česká část pohoří nachází v okresech Liberec,
Jablonec nad Nisou a Semily Libereckého kraje.
Pro Jizerské hory jsou charakteristické zarovnané povrchy ve vrcholových
oblastech tvořící tak vysoko položené náhorní plošiny z nichž se zvedají
žulové vrcholky a na nichž jsou mělké deprese obsahující četná rašeliniště.
Jizerské hory jsou samostatnou geomorfologickou jednotkou masivu
Krkonošsko-jesenické subprovincie, rozdělenou na menší severní
Smrčskou hornatinu a hlavní Jizerskou hornatinu.
V Jizerských horách se nachází celkem 28 tisícovek (vrcholů s výškou nad
1000 metrů a prominencí nad 5 metrů). Některé zdroje přitom neuvádějí
Bílou smrt (1007 m) ležící mezi Holubníkem a Černou horou,
Milíř (1003 m) nacházející se jižně od Jizery ani Smrek, vedlejší vrchol Smrku,
ležící těsně za česko-polskou hranicí.
Assyntským vrásněním koncem proteozoika vzniklo na území dnešních
Jizerských hor mohutné horstvo tvořené svory a fylity.
Toto horstvo však bylo během následujících 200 mil. let
téměř zarovnáno a v siluru bylo toto území zaplaveno mořem.
Během celé této doby vystupovaly na povrch dva plutony, které
dnes tvoří základ pohoří. Prvohorní podklad byl v jediný blok
zkonsolidován kaledonským vrásněním.
Dnešní tvar reliéfu byl formován dalšími dvěma procesy:
hercynským vrásněním a saxonskými pohyby ve třetihorách.
Právě v tomto období došlo ke zlomům podle kterých byly
Jizerské hory vyzdviženy. Zlomový svah se zachoval například
na severním úpatí v oblasti Oldřichovský Špičák, Ořešník, Frýdlantské cimbuří.
Vůdčí horninou dnešního masivu jsou granitové horniny – žuly.
Ty se na povrch dostaly obnažením dvou prvohorních plutonů.
Z těchto žulových těles je starší lužický pluton, který do hor
zasahuje na severozápadě takzvanou rumburskou žulou. Během svého
tuhnutí přeměnil tento pluton tlakově a tepelně starší
horniny – břidlice – na krystalické břidlice, které tvoří například pruh
svorů na severovýchodě hor. V těchto svorech došlo později ke zrudnění
(ložiska cínu u Nového Města pod Smrkem) a později také k výronu
minerálních pramenů (Lázně Libverda, Czerniawa Zdrój, Świeradów-Zdrój).
Vápence a dolomity tvořící Vápenný vrch u Raspenavy byly přeměněny na mramor.
Nejvíce přeměněnými horninami jsou jizerské ortoruly tvořící polský Vysoký hřeben jizerský a horu Smrk.
Nad Novým Městem se nachází ložisko další z krystalických břidlic – leptinytu.
Přeměněné horniny jsou také železnobrodské břidlice a křemence (Bílá skála u Příchovic).
Druhý, krkonošsko-jizerský pluton tvoří zhruba oblast od Chrastavy po Sněžku.
Ten utuhl v karbonu a jeho žuly tvoří většinu jizerskohorských skalních útvarů.
Ve třetihorách se k nerostnému složení hor přidaly další vyvřeliny, zejména čediče.
Nejmohutnějšími čedičovými tělesy je Bukovec nad Jizerkou a Buková u Jiřetína.
Během čtvrtohor byly Jizerské hory zaledněny jen místy, kontinentální
ledovec se zastavil na jejich severních úpatí. Přesto však ledovec Jizerské hory ovlivnil.
V důsledku mrazového zvětrávání vznikly útvary jako jsou například mrazové sruby a skalní hradby.
Dalšími zajímavými skalními útvary na území hor jsou skalní mísy, viklany a skalní hřiby.
Podoba a rozmanitost přírody jizerských hor je do značné míry určena jejich žulovým podložím,
polohou, nadmořskou výškou, klimatickými podmínkami a v poslední době i
radikální změnou přírodního prostředí náhorní plošiny.
Na rozdíl od sousedních Krkonoš chybí v Jizerských horách přirozené
alpinské a subalpinské vegetační pásmo, nejsou zde ani ledovcové kary
s lavinovými dráhami, flora i fauna je proti Krkonoším chudší.
Výjimkou z této chudosti je příroda na čedičovém vrchu Bukovci.
Rašeliniště v Jizerských horách začala vznikat hned po skončení poslední
doby ledové, zhruba před 10000 lety, k jejich největšímu rozvoji došlo před 5000 lety.
V horách je přes 50 rašelinišť o celkové ploše přesahující 250 ha,
jejich mohutnost je až několik metrů. Největšími rašeliništi jsou Rašeliniště Jizery
a Rašeliniště Jizerky. Většina rašelinišť je přísně chráněna a tedy běžně nepřístupná,
Rašeliniště Jizerky a Na Čihadle však byla částečně zpřístupněna.
Pro rašeliniště typický je výskyt borovice kleče společně s borůvkou bažinnou,
kyhankou sivolistou, klikvou bahenní a šichou černou. Rašeliníků se zde vyskytuje 10 druhů.
Mezi vzácnější druhy patří blatnice bahenní, ostřice chudokvětá a
ostřice mokřadní a suchopýrek trsnatý a jalovec obecný nízký.
Až za vlády Přemysla Otakara II. ve 13. století byli do prakticky pusté oblasti
pozváni osadníci z okolních zemí, aby ji pozvedli.
Hory patřily ve 14. století k církevnímu majetku spravovanému
z cisterciáckého kláštera v Mnichově Hradišti.
Desna
Desná (německy Dessendorf) leží v Jizerských horách a tvoří bránu do této lokality.
Založena byla 1691 hrabětem Desfoursem, v roce 1913 se dočkala povýšení na městys.
K výraznému rozkvětu dochází v 19. století, kdy zde byly v provozu známé lázně.
Její současná podoba vznikla v roce 1950, kdy došlo ke sloučení několika sousedních obcí,
a status města získala v roce 1968.
Naleznete zde velké množství zajímavých turistických cílů
(vodopády na Černé Desné, Protržená přehrada, vodní nádrž Souš,
starokatolický a římskokatolický kostel, ozubnicová trať, schody na Mariánskou horu).
Pamětihodnosti: Pomník katastrofy na Bílé Desné,
Karnetův vodní mlýn,
Starokatolický kostel Nanebevstoupení Páně,
Starokatolická fara,
Komarova vila,
Kostel Nanebevzetí Panny Marie,
Riedlova pohřební kaple,
Riedlova vila,
Kaplička na Novině.
Město se nachází poblíž soutoku říček Černá a Bílá Desná nedaleko Tanvaldu.
Po rozdělení obě říčky tečou úzkými údolími,
mezi kterými se nachází vrch Novina (796 m n. m.).
Vlastní město se rozkládá ještě v údolí Bílé Desné a
u soutoku Černé Desné s jejím levým přítokem, Černou říčkou.
Pod město spadají také osady Pustiny, Sovín, Novina, Souš a Černá Říčka.
Nycovy domky
Osada Nýčovy Domky se nachází v blízkosti obce Souš,
jež je součástí Desné III v Jizerských horách.
Na úpatí hory Zámky s nadmořskou výškou 1002 m.
Původní německa osada Nitschehauser.
Vznik osady Nýčovy Domky se datuje na začátek 19. století,
kdy zde byly postaveny dvě desítky roubených chalup.
Většina původních domů v současné době slouží k rekreačním účelům
a některé jsou nabízeny k ubytování turistů. V osadě najdeme tabuli
s mapou MIKROREGIONU TANVALDSKO s názvem Desná – Nýčovy Domky.
Sous
Souš je přehradní nádrž se sypanou hrází na řece Černá Desná.
První snahy o vybudování údolních nádrží v povodí Jizery se
datují od povodně v roce 1897. Vodní dílo Souš na Černé Desné v říčním kilometru
7,250 bylo vybudováno v letech 1911 - 1915.
Na zpracování projektu se podílel univerzitní profesor Ing. Otto Intze.
V září 1916 došlo na nedaleké Bílé Desné k protržení přehrady,
kdy průlomová vlna způsobila značné materiální škody a vyžádala si i lidské životy.
Tato katastrofa měla vliv na další využití a funkci přehrady Souš a
byla podnětem k její rekonstrukci provedené v letech 1924 - 1927,
která spočívala především v zesílení a navýšení hráze a ve zřízení drenážního systému.
Druhá rekonstrukce proběhla v letech 1971 - 1974 a jejím cílem bylo využití vodní
nádrže k vodárenským účelům. Po vybudování vzdouvacího jízku a odběrného objektu
na Bílé Desné je část průtoku převáděna z Bílé Desné do nádrže Souš původní štolou z roku 1915.
Protrzena prehrada
Přehrada Desná (známá též pod označením Protržená přehrada) bylo vodní dílo
vybudované na Bílé Desné v Jizerských horách.
Impulzem pro její výstavbu se staly záplavy,
které oblast podhůří těchto hor ve druhé polovině 19. století postihovaly.
Projekt na výstavbu přehrady zpracoval pražský inženýr Wilhelm Plenkner,
jenž navrhl soustavu přehrad na Bílé a Černé Desné, jež by spojovala štola umožňující
převedení vody z jedné přehrady do druhé.
Z protržené přehrady se dochovala šoupátková věž spolu se štolou k Soušské přehradě.
Tuto taskarici porada JAP.